Než se s vámi podělím o to, co mi přinesl Ježíšek, což přes veškeré negativní emoce bude jeden z nejčtenějších článků tohoto roku, na kosmetickém blogu, ha ha, chtěla bych vám říct svůj názor na materialistickou část Vánoc. Na drahé a levné dárky, na to, kolik bychom jich měli, nebo neměli dostávat a jak vnímám všeobecně doporučovaný, bezmezný a bezpodmínečný vděk.
Vánoce by měly být svátky klidu a míru. Proto mě zaráží vlna negativních emocí, které dokážou spustit. Dávání dárků o Vánocích, ať už malých, nebo velkých, je historicky hluboce zakořeněné a prostě k Vánocům patří. Už je jen na vás, jestli je chcete méně materialistické a více skromné, nebo jestli chcete jak klid s rodinou, tak si vyměnit i nějaký ten pořádně drahý dárek… Demokracie, kterou se všichni ohánějí, by měla fungovat oběma směry. Nikdy nikdo nebude nadávat někomu, kdo se rozhodne strávit Vánoce v nejbližším rodinném kruhu a bez dárků, tak proč by to nemělo být i naopak.
Nechápu, kde se v lidech bere ta zloba, závist, ukřivděnost, nebo jakákoliv negativní emoce, když si prohlížejí, co dostali za dárky ostatní. Nechápu, proč z toho má někdo špatné pocity a je mi takových lidí líto. A to říkám naprosto upřímně, protože dárky, ať už ty naše, nebo ty ostatních, by měly v první řadě vyvolávat radost. Je normální, že chceme to hezké a šťastné sdílet se svými přáteli, nebo v tomto případě se svými čtenáři a sledujícími. Většina z nás se chce podělit o radost, ať už to je dokončení školy, nová dobrá práce, narození dítěte, nebo i takové banální věci, jako že si koupíme nové auto, nebo dostaneme hezké dárky k Vánocům. Každá z těchto situací může v mnoha lidech vyvolat negativní pocity, ale to už není naše vina.
Asi nejde zabránit tomu, aby někdo zhodnocoval a porovnával, kdo toho kolik dostal a co to stálo. Mrzí mě, že jednoduché pochlubení se hezkým dárkem, ze kterého mám radost, vnímá někdo jako útok na vlastní osobu, protože on dárků dostal méně a za méně peněz. Vždyť tak bych se mohla cítit i já sama. Že jsem nedostala nové auto, kabelku od Chanelu, nebo tři náramky od Cartiera… A támhleta holka na Instagramu je dostala. Nevím, jestli je to povahou, výchovou, nebo společností, ale já naštěstí žádné negativní emoce necítím, i když koukám na fotky věcí, na které nemám a možná ani nikdy mít nebudu.
Každý pocházíme z jiných poměrů, do jiných poměrů se můžeme dostat v dospělosti a prostě nejde, aby všichni měli všeho stejně. Stejně peněz, stejné možnosti, stejné dárky… To už tady jednou bylo, nebylo to nic pěkného a stejně to nefungovalo. Díkybohu, že jsem tuhle dobu nezažila a že si můžeme zvolit, jakou školu budeme studovat, do jaké práce nastoupíme a že si můžeme vydělat tolik, kolik jsme schopni a dojít ke svým vlastním hranicím a předpokladům. Život není spravedlivý, ale ještě jsem neslyšela o tom, že by sebelítost, zloba a závist někomu přinesly peníze, natož štěstí. První, co je potřeba, je naučit se být pokorný a smířit se s tím, co nám bylo dáno. Někdo může doma brečet, že k Vánocům nikdy nedostane kabelku Louis Vuitton, někdo proto, že si nikdy nekoupí vlastní bydlení, ale ani jednomu z nich pláč nepomůže k tomu, aby to získal.
Co je pro někoho hodně, může být pro někoho jiného málo. Já jsem šťastná za každý jeden dárek, který jsem dostala a musím říct, že se to letos obešlo víceméně bez zbytečností, na které by se doma akorát tak prášilo. Mně osobně přijde, že jsem dostala dárků tak akorát. 🙂 Akorát na naše finanční poměry, akorát na to, co si tak běžně kupuji. Je mi líto, pokud je někomu smutno, když vidí, že někdo dostal věci, které si sám koupit nemůže. Na druhou stranu, není v mých silách něco s tím udělat a pomoct úplně všem. Pokud víte, že vám tenhle typ článků nedělá dobře, raději ho přeskočte. Je přece zbytečné se trápit.
Někomu udělá radost výlet, někomu kniha, někomu nákup v sekáči, někomu drahá kabelka. Nebudu se smát nikomu, kdo si přeje batikovanou sukni za čtyřicet korun a nebudu mu říkat že je socka. Stejně tak by nikdo neměl urážet někoho, komu udělá radost drahý dárek. Bohužel se to děje a když se podíváte na sociální sítě a různé diskuze, nejvíc hádek vzniká proto, že se někomu nemůže smířit s tím, jaké dárky kdo dostal a kolik. Proč se jim to nelíbí, je věc druhá. Lidé, co dostanou drahý dárek, nemusí být zarytí konzumenti, ani snobi, ani rozmazlené děti, ani nic jiného. Protože to, jaké dostanete dárky, vypovídá v první řadě o lidech, kteří vám je dali, ne o vás. A od kdy je, sakra, konzum nadávka?
Dárek může samozřejmě potěšit bez ohledu na cenu. Sama mám na svém wishlistu na webu dejmidarek.cz seznam věcí, které bych chtěla pod stromeček a k narozeninám. Mám tam několik drahých kousků, ale i věci za stovku. Každý má pak možnost výběru, dle svých možností a podle toho, jestli chce kupovat hodnotné dárky, nebo jen drobnosti. Mě potěší cokoliv z mého seznamu a i třeba to, co na něm není, ale k čemu můj seznam inspiroval. A každé Vánoce nezapomenu dodat, že mi stačí klidně ta jedna jediná nejlevnější věc. Hlavně ať nedostanu hromadu zbytečností, které stály hodně peněz a mně stejně budou k ničemu.
Jen aby bylo jasno, jsem absolutně proti půjčování si peněz. A to nejen o Vánocích, ale pořád. Spolu s manželem zastáváme názor, že se kupují jen věci, na které máme. Výjimkou jsou třeba hypotéky, to je samozřejmě věc úplně jiná. Mluvím zejména o drobných půjčkách na věci, které jsou naprosto zbytečné, ať už jsou to dárky k Vánocům, nebo větší televize, nebo třeba nový telefon..
Další evergreen, který alespoň několikrát vidím každé Vánoce, je: Kdybyste raději místo těch drahých dárků přispěli na charitu. Tohle absolutně nechápu. Copak vy víte, jestli někdo pomáhá, nebo ne? Vidíte podrobně jeho rozpočet a pohyby na účtech? Z vlastní zkušenosti vím jistě jednu věc. Ti, kteří doopravdy pomáhají, to dělají kontinuálně po celý rok a nejen o Vánocích a téměř nikdy o tom nemluví. Nedělají to pro potřesení rukou, poplácání po zádech a pochvalu, dělají to proto, že mají potřebu pomoct, chtějí pomoct a mohou pomoct.
Kde se vzala myšlenka, že čím víc peněz někdo má, tím víc by měl na charitu dávat? A kolik? Půlku ze svého milionového příjmu? Čtvrtku? A kde je ta hranice, kdy už se podle moralistů pomáhat musí? V první řadě je potřeba si uvědomit, že to nejsou vaše peníze a že si s nimi dotyčný může dělat co chce a i kdyby na charitu nedával nic, je to jen jeho volba, do které nikomu nic není. Obecně to tak ale nechodí a většina lidí s vysokými příjmy pomáhá. Jen, jak už jsem psala, o tom prostě a jednoduše nepíše a nerozkřikuje to do světa.
Na konec jsem si nechala to nejlepší, výroky, měli byste být vděční za každý dárek, který dostanete. Občas se stane, že se vám někdo s dárkem netrefí do vkusu a já rozhodně nepovažuji za nevděk, když se vám dárek prostě nelíbí. To je přece úplně normální! Není to nevděk, to jsou dvě odlišné věci. Jste rádi, že si na vás někdo vzpomněl a snažil se vám udělat radost a za to jste vděční, ale to se vůbec nevylučuje s tím, že se vám dárek nemusí líbit. Když dostanete oblečení v barvách, ze kterých se vám ježí vlasy na hlavě, nebo z roku, kdy jste ještě nebyli na světě (a nemá to být vintage :)) od vaší milované babičky, která to nemyslela zle, budete vděční, že si na vás vzpomněla. Na tom, že je dárek ošklivý a v životě ho nevytáhnete ze skříně, nebo rovnou skončí v kontejnerech na textil pro potřebné, to ale nic nemění.
On to občas vlastně není nevděk, ale spíš smutek a zklamání, které ho mohou připomínat. Třeba když od někoho, od koho čekáte něco pěkného, nedostanete nic. Nebo jen něco, co vzal, nebo koupil ne proto, aby vám udělal radost, ale proto, aby vám vůbec něco dal. Nebo když od někoho, kdo vás zná celý život, dostanete něco, o čem by měl vědět, že vás to nepotěší. A pak můžete znít nevděčně, protože to, že jste dostali koupelovou pěnu za dvacet korun, nezní tak strašně, když máte doma vanu a máte koupelové pěny rádi…
Já mám to štěstí, že dostávám krásné dárky, ze kterých mám radost. I když jsou to občas zbytečné věci, nebo něco, co se mi netrefí do vkusu, vím, že mi to dotyčný dal s láskou a vybíral dárek přímo pro mě. Neodbyl mě něčím, co mu leželo doma, co už nepotřebuje, nebo to bylo ve slevě. Taková věc nemusí stát nic a přesto může udělat radost. Dejte mi vědět, jak jste na tom s dárky vy. Dáváte si hodnotné, nebo spíš jen maličkosti? A jak celkově koukáte na články a videa o tom, co kdo dostal pod stromeček? Opravdu máte pocit, že drahé dárky ničí kouzlo Vánoc? L.
Priznam sa, patrim k tym posledne roky, komu sa vianocna nalada tak nejak vyhyba. Vianocne sviatky povazujem za 3 dni kludu /rozumej NUDY :D/ a vzdy sa neskutocne tesim, ked je po nich.
Darceky kupujem sice rada, ale take, o ktorych viem, ze ich ta osoba naozaj chce a prave na Vianoce to byva kvoli financiam vzdy skor NEZREALIZOVATELNE v mojom pripade /a asi u vacsiny normalne zarabajucich ludi s hypotekami:D/ a viac-menej skor z povinnosti.
Nicmeeeeene, nech si kazdy kupuje co chce, ja sa tym rada pokocham 🙂
to je mi líto, že se ti vánoční nálada vyhýbá 🙂 Také se snažím s dárky co nejvíc trefit a je jedno, kolik ve výsledku stojí. určitě by mě nepotěšilo horské kolo, i kdyby stálo čtyřicet tisíc 😀
Akorát se mi vybavila diskuze na Vinted – původně byla o tom, aby se lidi navzájem pochlubili se svými dárky. Asi ti nemusím říkat, jak to tam skončilo 😀 Skvěle jsi to tím článkem vystihla!
Já jsem to psala na popud jedné holky z Instagramu, která se zapojila do toho projektu Ježíškova vnoučata nebo tak nějak, splnila přání, chtěli o ní napsat na facebooku a pod tím příspěvek se z toho stala fraška a nakonec to skončilo v podstatě tak, že ta co koupila ten dárek pro tu starou paní je vlastně svině a fašistka, ve zkratce řečeno 😀 nestačila jsem zírat…
Lucy, plne súhlasím s Tvojim popisom ohľadom vianočných darčekov.
Ja nemám problém priznať, že ako prvorodená zo 4 detí som mávala veľmi skromné Vianoce a bola som šťastná, že som dostala nové čižmy a knihu.
A ani problém priznať to, že teraz, keď si s manželom môžeme dovoliť viac, som šťastná, že som dostala ďalší šperk od mojej obľúbenej návrhárky, novú čítačku kníh, kopec kníh, parfémy a pod. Nezadlžujeme sa, nekradneme, všetko sme si zarobili, tak prečo nie ? Celý dlhý rok pracujeme, vychovávame deti, sme slušní a čestní a dopriavame si s rozumom počas celého roku a radi sa obdarujeme aj počas Vianoce.
P.S. Bez ohľadu na to, čo všetko dostal môj manžel , jeho top darček, podľa jeho vyjadrenia, bol personalizovaný hokejový dres mužstva, na ktorého zápasy chodíme spolu. A vždy keď si ten dres oblečie, si spomenie, že ho dostal odo mňa, s láskou.
Měla jsem podobně, jako malá jsem nedostávala žádné extra dary, pocházím z průměrné rodiny a proto si také vážím jakéhokoliv dárku 🙂 To co mám teď je něco extra a já to vím a nesmírně si toho vážím, ale nebudu to dokazovat na sociálních sítích, ale hlavně těm, kterým za to vděčím 🙂 A přesně tak! Proč bychom si nemohli dopřát, když na to máme a nikomu tím neubližujeme 🙂 A osobní dárky jsou nejlepší, je na nich vidět, že jsme si dali záležet!
Letos jsem měla ten problém, že jsem vůbec neměla vánoční náladu a celkově i teď mi štve, že se teď točí všechno kolem vánoc a nového roku a nic se o ničem jiném nepíše ani nenatáčí. O nakupování dárků ani nemluvím. Doma žádnou výzdobu nemám. Letos bych je nejradši přeskočila. Není to o tom, že bych nesnášela Vánoce, ale prostě na ně není nálada. Takže dárky jsem sháněla týden před štědrým dnem. Řekla jsem si, že když náladu nemám já, tak to neznamená, že nemůžu udělat radost druhým. Poptala jsem se blízkých, co by chtěli, přihodila k tomu něco navíc a nějakou maličkost. Letos jsem dárky udělala tak, že každý dostal svojí větší krabičku a v ní byli decentně zabalené dárky a jako bonus v nich byli sladkosti. Samotně to, jak to bylo zabalené, udělalo super úspěch. 🙂 A to mi dělá radost. Čím jsem starší, tím víc přemýšlím, co udělá druhým radost. A zastávám názor, že Vánoce jsou nejkouzelnější s dětmi, které ještě věří na Ježíška. Ta čistá radost, nedočkavost a kouzlo toho všeho dělá Vánoce krásnými. 🙂
Já mám vánoční náladu každý rok, naštěstí 🙂 Vánoce miluji. Strašně ráda nakupuji dárky pro ostatní, peču hromady cukroví, zdobím byt, stromeček, balím dárky, to všechno mi k té vánoční náladě pomůže a pak se těším, až si jen tak sednu ke stromečku a rozbalím si dárky a uvidím jak se ostatní tváří na moje a zejména děti :)) To je také první chvíle, kdy se během Vánoc zastavím a moc si to užívám 🙂
my sme sa tieto sviatky dozvedeli, ze manzelova neter ma pravdepodobne nejaku mentalnu vadu, co nas tak nejak zivotne prefackalo a dalo tohtorocnym sviatkom trosku iny rozmer (inak cela rodina moja aj jeho relativne zdravotne ok)..cize zavidiet niekomu materialne veci a sirit negativnu energiu mi pride uplne smiesne a absurdne. ak by sa zavidelo zdravie a laska to este pochopim, ale asi to nie je velmi "trendy". cim som starsia musim povedat ze sviatky nie su vobec o darcekoch, ale o tom ze mamina navari kapusticnu, urobi vynikajuce orechove a makove zaviny a ze si tieto veci treba uzit pokial je s kym. to je najdolezitejsie :)Moni
To je tedy opravdu smutné… Je mi to moc líto. Máš samozřejmě pravdu, ale je normální, že když člověk neřeší takové ty opravdové problémy, má tendenci řešit hlouposti. Já beru Vánoce jako celek a patří k nim dárky, ty které koupím já pro své blízké, i ty které dostanu 🙂
Přemýšlela jsem, jak reagovat na tento článek. Než jsem si přečetla nadpis, už jsem se těšila, že spláchnu dárkovou zvědavost a šla rolovat. No dobře – tak si ještě počkám no 😀 🙂 …. Tento článek jsem svým způsobem nečekala – na druhou stranu mě to vlastně nepřekvapuje, protože jsi svá a #jsioriginal a nějak jsi to trefila a shrnula svůj pohled na věc. Můj pohled je v globále podobný, já ho ještě rozšiřuji celkově na Vánoce jako takové. Přijde mi, že na youtube jsou všichni natěšení atd atd, prohlašují, jak Vánoce milují. No v reálném světě mi to tak nějak poslední dobou nepřijde. Všichni plaší, jaký je to stres a že "musí" kupovat dárky, že se to očekává. Jeden řeší druhé – proč mají stromek takový a makový (špatně je, zda je živý, nebo umělý, bílý nebo černý nebo jen větev), že má Vánoce moc český, moc americký. Že se obléká slavnostně nebo se u stromku sejde v pyžamu. Někdo Vánoce moc řeší, někdo vůbec ne. A vždycky to ten člověk má nějak špatně. Já říkám, ať si má Vánoce každý jaký chce a neodsuzuje ty druhé. Vánoce hodně ovlivňují i rodiče a celkově do jakého prostředí se člověk narodí. Znám spoustu rodičů – lidí celkově – pro které je Štědrý den obyčejný den jako žádný jiný a pro někoho něco extra (to jsem já prosím pěkně). A no a co… Mám i pocit, že čím jsem starší, si je užívám víc a skutečně se na ně těším. Jen těch keců okolo toho od ostatních.. Proč šťourají? Já jim taky neklepu na čelo, aby se vzpamatovali a začali si to taky užívat. Každopádně k těm dárkům: já je mega ráda dávám (malé drobnosti, střední potřebnosti a pak nějaký ten hlavní dárek plný "hezkosti"- neskutečně mě to baví, když se strefím do vkusu. A hrome i ráda dárky dostávám – ale ty, které jsou od srdce a o to víc ty, které nejsou z nutnosti. A ty jdou poznat. Konec mudrování, těším se na další článek a doufám, že to bude ON 😀 ten článků šampion. I když by to bylo pozlacený (myslím, že "určitě" nebudu "závidět" haha 😀 ), ale rozhodně vím, že nebudu hejtovat – ale přát. Krásný předposlední večer roku 2017! Za článek máš dalšího bludišťáka 🙂 S pozdravem *M*
Mrzí mě to malé zklamání, co jsem ti připravila. :))) Každopádně souhlasím i s tím, co ty píšeš. Taky mám ten pocit, že spousta lidí miluje vánoce jen na oko, protože má pocit, že je trendy mít vánoční náladu, vánoční perníčkové latte, nebo vánoční svetr… Já to takhle nemám, to ty víš a užívám si je až do prvního ledna, pak přijde střet s realitou, že Vánoce fakt skončily. Taky nerozumím tomu, že se někdo snaží někomu jinému zkazit radost. Asi holt lidská povaha no… 🙂 Šťastný nový rok!!
Pod tohle bych se podepsala 🙂 Fakt výborně napsáno, souhlasím se všemi postřehy.
Moc děkuji!
Nádherný článok, tiež mi hovoril z duše. My s manželom, keď sme spolu chodili, ja som len študovala a nejaký príjem som nemala, tak sme si kupovali maličkosti, ktoré potešili.. minulý rok sme si kúpili výlet do Amsterdamu na 4 dni a bol to najkrajší darček, aký sme si mohli dať a nikdy na to nezabudnem. Tento rok sme sitak nejak nekúpili nič, ale strašne sme sa tesili na prvé "manželské Vianoce" a na tú atmosféru, urobili si večeru sami a pozerali rozprávky, jedli koláče a bolo nám super… a samozrejme, že mojim snom sú aj drahšie aj lacnejsie veci, ale veru, každý je v inej situácii a nie každý môže mať všetko. 🙂 Krásny článok
http://www.sinnamona.blogspot.com
To jsou nejhezčí dárky, chvíle, kdy můžeš být s tím, s kým chceš, takže výlety paráda! Nám se to s dětmi dělá komplikovaněji, ale také jsem před několika lety koupila manželovi a sobě výlet do Amsterodamu a bylo to bezva 🙂 Vánoce určitě můžou být krásné i bez dárků a stromečku, je to jen na nás, jaké si je uděláme 🙂
Tento článok mi hovorí z duše, súhlasím úplne so všetkým. S darčekmi to mám trošičku komplikované, kupujem ich moc rada, ale vyrástla som v prostredí kde sú darčeky skôr opruz a povinnosť. Takže ma to trošku mrzí, že niektorí členovia rodiny sa nesnažia vymyslieť niečo zaujímavejšie než maxi balenie šampónu a sprchového gélu. Koníčkov mám kopu, takže verím tomu že to neni tak ťažké. 😀 Ja sa vždy snažím vymyslieť niečo na mieru, aj keď to neni ľahké. No ale každopádne som vďačná za úplne všetky darčeky ktoré som dostala a za to že sa mám tak ako sa mám. 🙂 Dávame si skôr menšie-stredné darčeky. Teším sa na článok o tom čo si dostala, moc rada sa pokochám 🙂 a prajem celej rodine ten najlepší vstup do Nového roku!
Andy
Také moc ráda kupuji dárky a myslím, že k Vánocům to prostě patří 🙂 Přesně tak, nějaká drobnost, když je na ní znát, že si s tím člověk dal tu práci, potěší stokrát víc! Šťastný nový rok i tobě!
Skvěle jsi to napsala. Včera jsem zrovna natočila video, co jsem dostala k Vánocům. Snad stihnu sestříhat. A mám tam směs levných dárků a drobností a také pár trošku dražších. Můj manžel dárky kupovat neumí, proto dětem vybírám já, není – li to elektronika. A jsme už roky domluveni, že pro sebe si kupuji a on mi pak pošle peníze a to je vlastně to překvapení. I když letos malé překvapení bylo, ale to až ve videu na mém kanále Beauty Koktejl. A třeba moje mamka ocenila, jak jsem vybírala roztomilé záložky na Aliexpressu. Pro sebe s kočičkou, knížkou a kafíčkem a třeba pro mamču, tím, že je babička, tak kočičku s knížkou a lupou. Blbinka, ale hrozně ji to potěšilo a i pobavilo. Takže díky za tento článek
Tak je bezvadné, že jste si našli systm, jak vám to funguje a vyhovuje a že máte pak hezké a klidné vánoce a taky nějaký ten hezký dárek. 🙂 Moc děkuji!
Skvělý článek, každý by si ho měl přečíst. Mě potěší každý dárek, když byla moje sestřenka malá, tak celé rodině vyráběla mýdla, bomby do koupele a svíčky. Všem udělala velkou radost, vždycky si s tím dala práci… Přeji tvé celé rodině krásný nový rok 🙂
Moc děkuji! Také mám radost z každého dárku, i když to třeba není můj vkus, hlavní je, že mi chtěl někdo udělat radost, tak ji mám 🙂 Jen je mi pak třeba líto, že tu věc nepoužívám a že za ni někdo dal peníze. Ale účel ten dáre splnil, potěšil 🙂 Ručně vyráběné dárky jsou fajn, je na nich vidět, že si někdo dal záležet, proto vyrábím ty rzné extrakty a sáčky s kořením a tak 🙂 I vám přeji krásný nový rok!
👏🏻👏🏻
Díky Terezko 🙂
Také se mnohdy nestačím divit, co videa/články typu "Co jsem dostal/a pod stromeček" v lidech vzbuzují. Na to se dá říct ale jediné – přej a bude Ti přáno.
Přesně tak!!
Souhlasím, prostě Vánoce jsou takové, jaké si je člověk udělá 🙂 člověk má mít radost i z té nejmenší pozornosti, kterou pro něho dotyčný udělá 😉 jinak přeji krásný nový rok Lucko a aby ten budoucí byl ještě lepší, než tento 🙂
Moc děkuji! I vám holky 🙂